Změny v životě

Znáte to, když se zaseknete v určitém místě a nevíte kam dál? Bojíte se udělat změnu? Může se to týkat čehokoliv - nejste spokojeni se společností, kde se nacházíte, ve vztahu, v práci nebo ve škole. Ten poslední případ se momentálně týká mě.

Už 2 roky studuji sociální práci. Od střední to byl můj sen - pracovat s lidmi. Byla jsem ráda, že na té škole jsem. Učení jsem se vždy věnovala pečlivě, bavilo mě se učit psychologii, pedagogiku, právo nebo třeba sociální politiku. Ano, učit mě se to bavilo, ale převést to do praxe už je něco jiného. Od prváku vykonávám řadu školních odborných praxí a je mi jasné, že už od té první mi bylo jasné, že tohle není pro mě. A stejně na to škole jsem až do teď - konec druháku. Konečně jsem si dokázala přiznat, že to není to co chci a i když mi zbývá jen rok, tak končím. Důvody proč jsem to neudělala dřív pořádně nevím. Co na to řeknou ostatní? Přítel? Rodina? Ano, to jsou možná ty důvody.. že nechci vzdát něco, co jsem začala dělat. Nerada nechávám věci nedodělané. Ale proč dodělávat ročník, když se tomu věnovat nechci? Jsem ráda, že jsem to rozhodnutí učinila i když to teď znamená, že nevím co bude dál. Nemám momentálně žádný sen, žádné studium a hledám si práci. A jakou práci? To sama také nevím. Jsem člověk, kterému nevadí dělat jakákoliv práce, takže tohohle se nebojím.

Časem bych se ráda našla, to co mě bude bavit a naplňovat. Už delší dobu vím, že mě zajímá celé oblast fitness, zdravého životního stylu a starání se o své tělo. Ráda bych se tomu jednou věnovala naplno a pomáhala ostatním. Teď se zaměřuji sama na sebe a pouštím se do budování krásného a zdravého těla. O mém příběhu, kdy jsem přibrala a spadla do záchvatovitého přejídání, zase někdy jindy. :)

Lucy

Začátek.

... Po takových dobrých 8 letech znovu zabrouzdávám do blogového světa.

Je to zvláštní pocit a přesto už mi to chybělo. Během své "blogové dráhy" jsem se věnovala blogu o mně, o celebritách, seriálech, filmech, ... A přesto tu sedím a nemohu ze sebe vydolovat kloudné věty. Tento blog už mám nějakou dobu založený, ale přesto na něj doposud nic nepřibylo. Kolikrát mě v noci napadnou myšlenky, nápady na článek, ale realizace je pak nulová. A tak tu sedím teď. V 0:08 hodin, 24. 04., na své narozeniny. Nemůžu spát, za 4:42 minut vstávám do školy a civím do macbooku a snažím se sesmolit článek po tolika letech, který stejně ani nevím jestli publikuji. 

Ráda bych ze svého blogu udělala svůj koutek, kam mohu svěřit své myšlenky, ulevit svým pocitům a svěřit se. Nosím toho v hlavě opravdu hodně, mám milion myšlenek a někdy je potřeba je vypustit ven. 

Tak uvidíme jak to dopadne. :)